PELARGÓNIE - MUŠKÁTY
Pelargonium – rod dvouděložných rostlin z čeledi kakostovitých. Známo asi 240 druhů, které rostou zejm. v jižní Africe. Polokeře, keře, tučnolisté rostliny. Často se pěstují jako pokojové květiny (tzv. muškát, Pelargonium zonale, Pelargonium peltatum s plazivě převislou lodyhou, Pelargonium grandiflorum, zvaná anglická pelargónie). Pelargonium odoratissimum se pěstuje v jižní Francii pro aromatickou silici geraniol, která se užívá v kosmetice.
Většina milovníků květin tyto rostliny zná a protože se u nás pěstují již dlouho, považujeme je za domácí. Přitom k nám přišly z úplně opačného konce světa. Podmínky v jejich domovině se liší od těch, které mají zde, a proto pro jejich zdárné pěstování musíme dodržovat určitá pravidla.
Víte že:
Pocházejí z Jižní Afriky. Podnebí v této části světa je slunečné, teplé a suché. Většina pelargónií ještě nezapomněla odkud pochází, a proto snesou sucho. Pelargónie jsou něco jako převlečený kaktus. Je obtížné je zahubit suchem a trvá to i velmi dlouho (až 2 měsíce bez vody). Ale v přemokřené půdě rychle odehnívají kořeny a rostliny rychle odumřou. Velkokvěté pelargónie, také se jim říká anglické. Rostou vzpřímeně, stonky rychle dřevnatí a většinou vytvářejí velké a jednoduché květy. Listy jsou ostře zubaté a dalším skupinám pelargónii se mnoho nepodobají. Květy jsou dvoubarevné s černým okem uprostřed. Jejich nevýhoda spočívá v tom, že květy nasazují za krátkého dne a proto v létě málo kvetou. Druhá nevýhoda je, že nesnášejí výkyvy teplot. Tím se řadí spíše k pokojovým rostlinám, vyžaduji světlé a dobře větrané místnosti, ve kterých stále kvetou i během zimy a časně na jaře, kdy kvetoucích rostlin není mnoho. Starší lidé si jistě vzpomenou na překrásně vyzdobená okna babiček, které tyto muškáty často pěstovaly.
Stonky u pelargónii vzpřímených také rostou vzpřímeně, ale jsou dále dužnaté a dřevnatí pomalu. Listy jsou laločnaté, zelené, občas s tmavší skvrnou. Pěstují se i odrůdy s různobarevnými listy, které jsou dekorativní i v době, kdy rostliny nekvetou. Pelargóniím vyhovuje těžší substrát dostatečně zásobený živinami. Pravidelné přihnojování je nutné. Pokud jsme rostliny přezimovali, musíme je ke konci zimy seříznout a vrcholky použijeme k množení. Seříznuté části necháme zaschnout asi 2 hodiny a sázíme do množícího substrátu. U pelargónií není nutné používat práškový stimulátor, rostliny zakoření rychleji. Po vytvoření kořenů zasadíme rostliny do připravených truhlíků. Rostliny zaštípneme a podpoříme růst postranních výhonků. A celé jaro a léto odstraňujeme odkvetlá květenství. Za tuto péči se nám odvděčí bohatším kvetením. Květy mívají jednoduché nebo plnokvěté. Většinou jsou jednobarevné. V posední době se objevují i květy s různobarevnými středy. Jednoduché květy po odkvětu snáze zasychají, odpadávají a netrpí následnou hnilobou jako odrůdy plnokvěté.